„Wir wollen das gar nicht schaffen,“ (Nechceme to zvládnout!) prohlásil 7. října 2015 Alexander Gauland (předseda brandenburské pravicové strany AfD) na durýnské demonstraci v Erfurtu. Onehdy jásalo 5 000 přívrženců. „Dnes“, o tři roky později, se situace přelévá do saského města Chemnitzu (Saská Kamenice). Skandují tu desetitisíce demonstrantů, protesty neberou konce a město se stává terčem nacistického posměchu. Migrační krize, náckové, ale i obyčejní obyvatelé města. To je aktuálně: Chemnitz
Třetí největší saské město působí na první pohled ospalým dojmem, ale v posledních dnech se nenápadné východoněmecké maloměsto, které je vzdálené 60km od českých hranic, stalo oblíbeným místem pravicových extremistů.
Je pondělí, 27.08.2018, a dva starší turisté z Mnichova si fotí nejstarší charakteristický znak Chemnitzu: Červenou věž/Roter Turm z 12. století a okolní bronzové desky na chodnících, které připomínají slavné syny a dcery města, například Georgia Agricolu, Marianne Brandtovou, Richarda Hartmanna, Karla Schmidta-Rottluffa nebo Stefana Heya.
Na otázku, co starší německý pár do Chemnitzu přivádí, odpovídají: „Narodili jsme se tu, ale žijeme už přes 30 let v Mnichově. To víte, taková nostalgie,“ vzpomíná sedmdesátiletý Manfred. Sotva větu dořekne, začíná se ulice Brückenstraβe zaplňovat lidmi. V ruce drží transparenty. Mávají nad hlavami německými vlajkami. Manfred s manželkou se loučí se svým rodným městem a vydávají se pomalými kroky k nedalekému vlakovému nádraží. Je 18:00hod a vlak jim odjíždí za 30min.
V tu dobu už nad Chemnitzem „krouží“ vrtulník. Na moment se ztrácí v hustých mracích, poté se opět vynořuje a stáčí svou pozornost ke čtyřicetitunovému památníku Karle Marxe, který dosahuje sedmimetrové výšky. Marxovu monumentalitu a popularitu ve čtvrtmilionovém městě dnes stíní demonstrující lid.
Demonstrace se účastní 6000 příznivců pravicově populistického hnutí Pro Chemnitz, přívrženci Alternativy pro Německo AfD, protimigrační Pegidy a huligáni ze spolku Kaotic Chemnitz. Přijeli lidé z Berlína, Brandenburgu, Durýnska, Dolního Saska. Nad hlavami vytrvale mávají obrovskými transparenty a plakáty, na nichž se to hemží rasistickými nápisy. Rušnou ulicí se rozléhá skandování: „Německo Němcům“, „Cizinci ven“. (pondělí, 27.08.2018)
„Nejsem nacistka! Přišla jsem kvůli mým dětem! Kvůli mým vnoučatům! Chci je chránit a chci se ve svém městě cítit jako dřív – bezpečně,“ vypráví rozlobeně blonďatá žena s potetovanýma rukama a pearcingem v obočí. Někteří vyjadřují své názory tiše a v poklidu, jiní berou zodpovědnost do svých rukou a vyvolávají konflikty. Vzduchem létají skleněné lahve, petardy, světlice, dochází k útokům, které jsou označeny jako organizovaný hon na přistěhovalce a německy nevypadající osoby.?(pondělí, 27.08.2018)
„Ať je ráno, nebo večer, polední pauza nebo víkend. Celé dny tady v parku jen tak ledabyle posedávají. V ruce mají mobil, na sobě bundu Adidas, boty Nike. To já si, i přesto, že chodím každý den do práce, nemohu dovolit,“ vypráví hlasitým tónem Antje, která v Chemnitz pracuje jako sekretářka. (pondělí, 27.08.2018)
Skupina mladých Iráčanů zvedá ruce a ukazuje na pravičáky fakáče. Najednou zkoprní. Myslela jsem si, že je to kvůli tomu, že je fotografuji, ale mýlila jsem se. Pod sochou Karla Marxe mašíruje mladík a využívá k vyjádření svých názorů hitlerovské gesto. Z jeho obličeje se prýští vztek a jeho sebejistý krok nahání hrůzu. V tu chvíli jsem nedokázala zmáčknout spoušť foťáku.
Obě skupiny jsou odděleny ulicí Brückenstraβe a na ní rozestavěným konvojem policejních aut, který se po 19:00 hod prolamuje jako praskající led. Policie nasazuje proti tisícům demonstrujícím vodní děla. Zasahují i těžkooděnci v antonech.
Zatímco burácející a strach nahánějící protestní demonstrace graduje, pozornost kameramanů a fotografů se stáčí o 300m dál, k ohnisku demonstrace. Mezi kebabovou restaurací a bankomatem Sparkasse plápolají svíčky, mezi nimiž se blýskají tužkou napsané vzkazy „Wir vergessen dich nicht.“ (Nezapomeneme na tebe.), „Im Frieden und Ruhe.“ (Ve svobodě a v pokoji.). I zde vládne rozpolcená atmosféra.
Brutální vražda 35letého truhláře, která se stala během 875.letého výročí města, otřásla nejen Saskem, ale i celým Německem. Daniel Hillig podlehl v nemocnici bodným zraněním. Další dva lidé byli zraněni. Policie zatkla podezřelé, 22letého Iráčana a 23letého Syřana. Motiv činu není zatím známý. Bližší okolnosti policie stále objasňuje. Barbara Ludwig (starostka města) je místními obyvateli kritizována, že neukončila městské slavnosti okamžitě po spáchané vraždě, ale až o 12hod později.
Místo vraždy se stalo senzací pro novináře z celého světa. Černovlasý truchlící mladík oslovuje repórtérku s kameramanem a žádá je, aby vzpomínkové místo přestali filmovat. Kameraman reaguje tak, že přibližuje objektiv až k nosu sedícího mladíka. Ten mlčky odvrátí hlavu. Všichni nejsou tak klidní jako tenhle vyrovnaný klučina. „Buď truchlete s námi nebo běžte pryč!“ křičí německá dívka na přítomné. Sedá si rozrušeně vedle svíček a píše vzkaz, který vloží pod květiny a zapře ho lahví od piva.
„V noci ze soboty na neděli byl zabit člověk a naštěstí jsou už zatčeni podezřelí. Je to hrozná událost,“ říká Merkel o vraždě Daniela Hilliga a zároveň se vyjadřuje i k následné demonstraci tím, že to, co bylo v Chemnitzu na pondělní demonstraci k vidění, nemá místo v žádném právním státě. Zastupující šéf politické strany FDP Wolfgang Kubicki se vyjadřuje proti Merkel a vyčítá jí migrační politiku a s ní i spojené otevření hranic Evropy, lidem jinak nábožensky a politicky smyšlejícím. Kubicki se odvolává na kořeny problému a špatnému uchopení migrační politiky, jež kancléřka roku 2015 shrnula třemi slovy: „Wir-schaffen-das!“ (Zvládneme to!).
Pět dní po spáchaném trestném činu sužuje Chemnitz další skandál. Pravicový extremisté zveřejnili na sociálních sítích zatykač jednoho z údajných pachatelů vraždy, Yousif Ibrahim Abdullaha. Únik zatykače posílilo podezření, že krajní pravice má v saské policii sympatizanta Je jím Daniel Zabel, zaměstnanec drážďanské justice, který se k vyfotografování a přeposlání zatykače hnutí Pro Chemnitz, doznal deníku Bild. Muže saské ministerstvo spravedlnosti postavilo mimi službu. Na internetu zatykač zveřejnili zakladatel protiimigračního hnutí Pegidy – Lutz Bachmann, okresní sdružení parlamentní Alternativy pro Německo (AfD) a pravicové hnutí Pro Chemniz. Dokument odhalil jména podezřelých mužů, svědků i soudkyně. Nechyběly ani podrobnosti o činu. (čtvrtek, 30.08.2018)
Ten samý den se v Chemnitzu konají „Sachsengespräche“ (Saské rozhovory), na kterých saský premiér Michael Kretchmer (CDU) s několika dalšími členy svého kabinetu a starostkou Chemnitzu Barborou Ludwig (SPD) odpovídá na dotazy občanů. Saské debaty se účastní na 500 lidí. Do budovy fotbalového stadionu CFC Chemnitz jsou vpuštěni pouze občané s platným občanským průkazem. Premiér zahajuje veřejnou diskuzi minutou ticha za zavražděného Hilliga, dále odsuzuje hajlování na pondělní demonstraci a posléze odpovídá na otázky občanů. Únik zatykače označuje saský premiér za trestný čin. Kretschmer odmítá komentáře médií a „brání“ obyvatele města Chemnitzu, kteří byly médiemi celoplošně označováni za pravicové extremisty. Jak vidí Kretschmer uprchlickou politiku v ČR? „Nikde není psáno, že si uprchlíky musíme rozdělit. Pokud český premiér, migranty nechce přijímat, nemohu ho nutit.“
Před stadionem se paralelně koná demonstrace, kterou svolalo pravicové hnutí Pro Chemnitz, které se účastní především odpůrci kancléřky Angely Merkel a požadují její odchod z politiky. Demonstrace se obchází bez vážnějších incidentů. (čtvrtek, 30.08.2018)
Uprchlíci v Chemnitzu mají strach. „Mám ženu a dvě dcery. Od pondělní demonstrace vycházíme z bytu jen, když je nutno. Je nám líto, co se stalo, ale my jsme nikomu nic neudělali. I přesto, když jdu po ulici, ohlížím se, zda tady na mě nečíhá zlý člověk,“ dosvědčuje lámavou němčinou výpověď Ahmada, který bydlí se svou rodinou v těsné blízkosti fotbalového stadionu a vše pozoruje z okna. (čtvrtek, 30.08.2018)
Týden po vraždě čelí východoněmecké město Chemnitz, které mimochodem usiluje o titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2025, dalším excesím, chaosu a strachu. Lidé jsou šokováni a demonstrace neutichají, ba naopak. https://youtu.be/BlxLKIxoGw8
Policie připravuje krizový plán a žádá o posily z ostatních spolkových republik. Na místě je 1 800 policitsů, několik vodních děl, obrněných transportérů i desítky policejních dodávek. Nechybí ani jízdní policie na koních, speciální policejní útvar a dva vrtulníky. Místní obyvatelé jsou znechuceni. Pravicoví extremisté se předhánějí s levicovými. Německá média nazývají tento víkend „maratónem demonstrací“. (sobota, 01.09. 2018)
Najdeme tu i skupinu 20 Čechů. „S přicházejícími uprchlíky vidím velké nebezpečí, které hrozí i České republice,“ řekl přítomný Honza. Rodák z Plzně dodává, že tu dnes potkal spoustu demonstrantů, které zná odvidění z jiných akcí a zdraví se s Němcem Rolfem, který mu dává bílou růži a vysvětluje, že ji má pak položit na pamětní místo se svíčkami. Honza, ačkoliv neumí moc německy, děkovně kývá a dává si prozatím květinu do zadní kapsy džín. Pod pamětníkem Karla Marxe se během jedné hodiny shromáždí 4 500 účastníků s transparenty jako například: „Merkel muss weg“ (Merkel musí pryč), Památník je ozdoben heslem: „Chemnitz ist weder grau noch braun“ (Chemnitz není ani šedé ani hnědé) jako reakce proti mediálnímu zkompromitování Chemnitzu ve spojení s radikálním extremismem. I proto se z několika stran bouřlivým hlasem ozývá „Lügenpresse“ (Prolhaná media). (sobota, 01.09. 2018)
Nejkontroverznější se stává pietní pochod městem a uctění památky Daniela Hilliga a dalších „obětí multikulturalismu“. Pochodu se účastní i několik aktivistů, kteří na sebe „oblékají“ fotografie osob, zavražděných v Evropě jako Daniel Hillig z Chemnitzu (Ţ26.08.2018), rukou migrantů. Jeden portrét zachycuje i Češku Naďu Čižmárovou, která zemřela roku 2016 při atentátu v Berlíně. Pietní pochod je po pár metrech zastaven, protože údajně překročil nahlášený časový horizont a jeho pokračování není z bezpečnostních důvodů možné. Organizátoři demonstrace děkují účastníkům za vhodné chování a disciplínu a pochod rozpouští. Stovky demonstrantů se vrací před sochu Karla Marxe a odmítají prostor opustit. Policie má celou situaci plně pod kontrolou. (sobota, 01.09. 2018)
Na to navazuje pondělní levicový koncert „#wirsindmehr“ . Všichni chtějí do Chemnitzu a skoro všichni jedou do Chemnitzu. Přijelo 65 000 lidí. Koncert je zdarma a vystupují na něm věhlasně známé německé stars jako „Casper“, „Marteria“, „Kraftklub“, „Trettmann“, „Feine Sahne Fischfilet“ a „Die Toten Hosen“. Krušnohorské městečko není na takový nával technicky připraveno. Lidé močí veřejně na ulici, opíjí se, kouří marihuanu. „Pietní koncert vypadá jinak. Tohle je nechutná afterparty,“ sděluje Frank, chterý stojí vedle archelogického muzea a pozoruje dění zdálky. (pondělí, 03.08.2018)
Koncert končí krátce po 21:hod. Vynořuje se otázka: Co budeme dělat? Většina z účastníků se z dlouhé chvíle vydává k pietnímu místu. Svižným krokem doráží i skupinka asi 20 lidí. Jeden týpek má ve svém baťohu zabodlou tyč od stanu a na ní připevněnou červenou vlajku. Všechny okolo s ní obtěžuje, protože vlajka se motá při každém jeho pohybu do obličejů přihlížejících. Jeho kamarádka v tygrovaném saku drží v ruce pivo a tancuje vedle zapálených svíček. Paní vedle mě kroutí nevěřícně hlavou a říká: „Nejsem ani na pravicové ani na levicové straně, ale tohle je příliš. Je to perverzní,“ dodává. (pondělí, 03.08.2018)
„Německo je třetím největším vývozcem zbraní a druhým největším vývozcem zbrojní munice. Pravidelně od nás vyplouvají lodě plné zbraní. My jim tam vozíme munici a pak se tváříme, jako chlebodárci, co chtějí všem pomoct. Naše vláda jen přihlíží a tváří se, že je vše v pořádku. Nikde tady nevidím vlajky, které by hájily svobodu, na koncertě o svobodě nepadlo ani slovo kromě úvodní řeči jedné paní, což bylo odměněno skvělým ohlasem,“ dodává Frank, který v Chemnitzu pracuje jako inženýr. (pondělí, 03.08.2018)
Německý majitel úspěšné chemnitzké softwarové firmy se k aktuální situaci v Chemnitzu vyjadřuje následovně: „Ta situace je tady zakořeněná. Držím se od toho dál a nekomentuji to, abych ochránil mou ženu a mé dvě dcery. Náš stát selhal a to mi dělá největší starosti. Nejdříve jsem se s lidmi snažil mluvit, ale pokaždé se to otočilo proti mě. A vláda je odpovědná za chyby. Chemnitz je městem metamfetaminu, který je známý jako pervitin. Máme v Chemnitzu nejhorší péči v mateřských školkách. Je tu největší konzum piva z celého Německa a nejniží průměrná mzda. A zde jsou důsledky.“
K událostem v Chemnitzu se vyjadřuje i prodavač elektroniky: „Včera večer jsem s kamarádem na místě zavražděného položil květiny a zapálil svíčku. Lidé, buďte ostražití a nenechte se vyprovokovat,“ vzkazuje asi padesátiletý prodavač. „Pondělní demonstrace se účastnilo 7500 demonstrantů, z toho několik se jich neumělo chovat a měli by být potrestání, ale 7460 účastníků se chovalo nenásilně. My nikoho neohrožujeme nožem ani nepronásledujeme žádného z muslimů. Z nás nemusí mít nikdo strach. Nechceme válku. Nechceme odpor. Migrantům vzkazujeme: V Chemnitzu vám nehrozí nebezpečí. Extrémním radikalistům zase: Už přestaňte. Lidé, držme pohromadě. Nenechme se vyprovokovat,“ říká prodavač.
Tento víkend v Chemnitzu probíhají „Modenächte“ (Noční móda). Ani módní mola nepřitáhla místní obyvatele na jinou než demo-scénu. Lidé si to opět houfně štrádují k monumentu Karla Marxe a k divadlu. Vlakem dorazili demonstranti z Drážďan, Lipska a dalších německých měst. A opět to vře. V nasazení je 1 300 policistů, mimo jiné i z Berlína. V pozadí stojí připravena vodní děla. Ze shora střeží situaci vrtulník. Pod památníkem Karla Marxe se shromažďuje 2 350 demonstrantů populisticky pravicového hnutí „Pro Chemnitz“, kteří se distancují od pravicových extremistů a jejich činů. Od památníku se burácejícím a jednotným hlasem ozývá „Merkel muss weg“ (Merkel musí pryč) a „Lügenpresse“ (Prolhaná média). Vše probíhá v poklidné atmosféře.
Jsou rozdány německé vlajky. Krátce po 19:00 se demonstranti s obrovským bílým transparentem a černým nápisem „Wir sind das Volk“ (My jsme národ) vydávají na pochod městem. Chemnitz 07.08. 2018 Demo „Wir sind das Volk“
V té době se na Theaterplatz koná bezplatný koncert klasické hudby pod názvem „Kultur für Offenheit und Vielfalt“, kam přichází až 5 000 lidí. Vystupuje 40 hudebníků. V městském parku Stadthallenpark protestuje 1 000 přívrženců levicové hnutí „Chemnitz nazifrei“.
Ani déšť demonstranty nerozehnal domů. Policie má celou situaci perfektně pod kontrolou. V Chemnitzu se z demonstrací začíná stávat tradice. (Freitag, 07.09.2018)
Město, kde byla vyrobena termoska a první prací prostředek pro jemné prádlo. Město, kde stojí nejbarevnější komín v Evropě a nejmenší hrad Německa. Město, kde se narodili nebo vyrostli známé osobnosti jako například krasobruslařka Katarina Wittová, fotbalista Michael Ballack, olympijský vítěz ve vzpírání Matthias Steiner, sportovní krasobruslařský pár Aljona Savčenková a Robin Szolkowy, diskařská legenda Lars Riedel, rychlobruslaři Nico a Denny Ihleovi a mnozí další. Podobně široké je spektrum osobností z oblasti umění a kultury. Jména spojená s městem Chemnitz jsou mj. spisovatel Stefan Heym, malíř Karl Schmidt-Rottluff, ikona výtvarné školy Bauhaus Marianne Brandtová nebo umělec Carsten Nicolai, kapela KraftKlub a herec Matthias Schweighöfer.
Toto město se jmenuje Chemnitz a zažívá krušné časy. Je nespokojeno s řešením uprchlické krize. A obyvatelé Chemnitzu? Ti vzkazují: Nejsme náckové, jsme lidé.
Uprchlická krize je velmi kontroverzní téma. Nezapomeňme ale, že se nám daří dobře. Žijeme v demokratickém státě. Žijeme ve svobodném státě. Netrpíme hladem ani žízní. A máme dostatek peněz. Je škoda, že se lidé v 21. století nechají tak jednoduše ovlivnit. Doufám, že se mýlím.
Čísla: 7.května 2015 bylo v Německu očekáváno 450 000 uprchlíků. 19.července 2015 se číslo upravilo na 800 000. Roku 2015 přijalo Německo rekordních 890 000 uprchlíků, roku 2016: 280 000 uprchlíků a roku 2017: 187 000 uprchlíků. Náklady spojené s migrací v Německu v posledních letech výrazně vzrostly. Výdaje na uprchlickou problematiku jsou v Německu kryty bez deficitů státního rozpočtu, píše časopis Spiegel. Podle UNHCR žilo na konci roku 2017 v 28 státech EU téměř 2,3 miliónu uprchlíků, což odpovídá 0,45% obyv./EU.
Text: Šárka Vacková
Fotografie: Šárka Vacková
Následující odkaz je názornou ukázkou, že máme někdy zkreslené představy:
americka_polni_jidelna_v_Iraku
Mou reportáž průběžně doplňuji a aktualizuji.
Šárka
V saskoanhaltském městě Köthen umírá 22-letý mladík na srdeční selhání – dva podezřelí Afghánci jsou zatčeni. V Chemnitzu vzniká u pietního místa na zavražděného Daniela H. další symbolické místo se svíčkami. (neděle, 11.09.2018)
Týden po velkém koncertu „#wirsindmehr“ se v Chemnitzu koná další koncert zdarma. Firma C³ Chemnitzer Veranstaltungszentren GmbH zadává zakázku firmě AKVmusic z Kühlungsbornu. Majitel společnosti AKVmusic pan Kemnitz-Voigt má volnou ruku ve výběru hudebních stars, pouze jedna podmínka je neoblomná: „Koncert musí být jiný než #wirsindmehr-koncert.“ Největšími tahouny dnešního podia pod památníkem Karla Marxe jsou“ die Zöllner“ a „der Apfeltraum“. Na kolik euro koncert vyjde? „ptám se pana Kemnitze-Voigta.“ ÚÚÚh, to vám nemohu říci,“ odpovídá pan Kemnitz-Voigt. (pondělí, 10.09.2018)
Ve městě Chemnitz se vybírají peníze od dobrovolných dárců. Spolek „# wirsindmehr“ pod záštitou „Industrieverein Sachsen 1828 e.V.“ se „zapřísáhává“, že vybrané peníze rozdělí mezi město a rodinu zavražděného Daniela H. S vybíráním peněz nejsou pozadu ani přátelé zemřelého Daniela, kteří postavili kasičky na pietní místo. Peníze obdrží rodina Daniela H. „Jestli je to transparentní, to nevím,“ odpovídá dívka u svíček a hází do pixli 2EUR. (pondělí, 10.09.2018)
Vlk „zdraví“ Hitlera.
Dnes se hlava Karle Marxe dívá na 12 bronzových vlků, kteří znázorňují hitlerovský pozdrav. Umělecká instalace má protestovat proti nenávisti a násilí. Umělec Rainer Opolka uvádí, že jednodenní projekt je směs montáže, bdění a umění. K dispozici má celkem 80 vlků. 60 vlků bylo umístěno v březnu 2015 před Frauenkirche, oznamuje pan Opolka. (čtvrtek, 13.09.2018)
Až 3500 účastníků 5. demonstrace pravicového populistického hnutí Pro Chemnitz se shromažďuje pod mottem „Jsme víc, my se vrátíme!“ – před památkou Karla Marxe. Hákový kříž a hajlování.? Na místě je 500 policistů. (pátek, 14.09.2018)
Nedaleko českoněmecké hranice bydlí Bóďa. Pracoval u českých drah a kromě toho se velmi zajímá o historii. Je to jeho veliký koníček. „Když je nečeho nadbytek např. mužů, pak vzniká přetlak a ten bývá využit. „Nejlepším“ způsobem je válka. Když nastane mír, tak ti chlapy neví, co dělat. To se např. ukázalo v Německu, zejména po 1.sv. válce, kdy byli naštvaní, že nevyhráli, nudili se, a proto se neustále konaly demonstrace v ulicích pod různými vlajkami. Od komunistů počínaje po nacisty konče. Nakonec definice míru je, že je to doba mezi válkami a války vyřešily, jak ekonomiku, tak i hranice států a vnitřní politiku,“ říká Bóďa.
„Co si myslíte o uprchlické krizi?“ ptám se Bódi.
„Jsem zásadně proti přijímání uprchlíků, kteří směřují k naší likvidaci. Vždyť se na tom někdo pěkně pakuje. Přichází k nám namačkání na lodích. Otázka je, kde ty nafukovací čluny stále berou,všechno to vybavení, mobily atd.? Mají jediný sen, užívat blahobyt v Evropě, kdy jim obyvatelstvo Evropy má povinnost sloužit,“ dodává pochmurným tónem Bóďa.
Již 3. pondělní koncert se koná po smrti Daniela H. u monumentu Karla Marxe, tentokrát pod mottem: „Fuego am Kopp“. Vystupují umělci: „Gruppa Karl-Marx-Stadt“, „Gossenboss mit Zett“ a také DJ´s „Kid Pedro“, „Rudeboy Sundsystem“. Přišlo cca. 2 000-3 0000 diváků. (Po, 17.09.2018)
Vedle Marxova památníku je spolkem Slackline Chemnitz e.V. nataženo několik slackline (lana mezi stromy, určené k chození a balancování). Děti i dospělí mohou pomalovávat trička a zkusit si balancovat na nataženém laně. (Po, 17.09.2018)
Současně se ve stadionu koná politická diskuse zvaná:“Im Gespräch bleiben“ (Zůstat v rozhovoru) a „Wie sicher ist Chemnitz“ (Jak bezpečno je v Chemnitzu). Barbara Ludwig (starostka města Chemnitz), státní ministr vnitřních věcí Prof. Dr. Roland Wöller (na fotografii uprostřed) und Miko Runkel (právo, bezpečí a ochrana životního prostředí) odpovídají na otázky obyvatelů Chemnitzu. Do stadionu může maximálně 500 lidí. Dorazilo 175 obyvatel Chemnitzu. Místa je dostatek. Atmosféra by se dala krájet. (Po, 17.09.2018)
Den po debatě a uklidňování občanů na téma: „Wie sicher ist Chemnitz“ (Jak bezpečno je v Chemnitzu) je městským soudem v Chemnitzu propuštěn jeden z obviněných, Iráčan Iraker Yousif A. (22 let). Důvodem je nedostatek důkazů, resp. „Fake-důkazy“. (Di, 18.09.2018)
Je tu pátek a s ním opět dvě demonstrace. Naproti památníku Karle Marxe, v městském parku, demonstrují od 17:30 hod příznivci spolku „Chemnitz Nazifrei“. (Pá, 21.09.2018).
Pod „marxovou hlavou“ se od 18:30 hod koná demonstrace pravicově populistické strany „Pro Chemnitz“. Dorazilo ca. 2000 příznivců. Na místě je 800 policistů, kteří dohlíží na hladký průběh obou demonstrací. Leje jako z konve. (Fr, 21.09.2018)
Píseň o Chemnitzu: https://www.youtube.com/watch?v=zawZbJNmMmc
Chemnitz zůstává i po roce rozdělený a neklidný (25.9.2019)
Odtajněno: NEpomoc uprchlíkům:
https://www.youtube.com/watch?v=I39mXz5SRJg&list=PLhYRiLU17rYAY8PIl_tZ-KH8x1Ukql9YI&index=2
Pozn.:
Francouzský prezident Macron nemá děti.
Německá kancléřka Angela Merkel nemá děti.
Rakouský kancléř Sebastian Kern nemá děti.
Britská premiérka Theresa May nemá děti.
Italský premiér Paolo Gentiloni nemá děti.
Italský premiér Paolo Gentiloni nemá děti.
Holandský Mark Rutte, švédský Stefan Löfven, lucemburský Xavier Bettel nemají děti.
Skotská Nicola Sturgeonová nemá děti.
Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, nemá děti.
Tito lidé rozhodují o budoucnosti Evropy, ačkoliv u nich neexistuje přímý osobní záměr.
Celou reportáž jsem psala, dokumentovala, fotografovala, zpracovávala a překládádala do německého jazyka … A to všechno z mé vlastní iniciativy. Žádný honorář! Žádná provize!