Chtěli byste zažít atmosféru Velikonoc v Česku? Pak si přečtěte krátký a přehledný článek o českých velikonočních tradicích.
Ze všech svátků mají Velikonoce v Česku nejdelší přípravné období. Vrcholem je velikonoční týden, který začíná Květnou nedělí.
Květná neděle
Květné neděli se také říká Květnice, Beránkova neděle Palmová neděle. V kostele se světí kočičky, vrbové a březové proutky, které se svazují červenou mašlí. Ženy v tento den nic nepečou, protože by zapekly květ na stromech a nebylo by žádné ovoce. Lidé si oblékají nové šaty, aby v nich kvetli po celý rok.
Modré pondělí
Modré pondělí nebo také Velké pondělí je spojeno s modrou látkou, která se věší v kostelech. O modrém pondělí se nemá pracovat. To neplatí pro hospodyňky, ty by měly naopak začít s velkým úklidem.
Šedivé úterý
Pokračuje se v úklidu a vymetají se pavučiny z koutů.
Škaredá středa
Škaredá nebo také Sazometná středa se pojí s vymetáním sazí z komína. O tomto dnu bychom se neměli škaredit.
Zelený čtvrtek
V tento den se jí špenát, zelí nebo salát z kopřiv. V českých restauracích se čepuje zelené pivo. Také doznívají kostelní zvony, které symbolicky přecházejí do Říma. Znovu se ozvou až o Bílé sobotě.
Velký pátek
Tento den je od roku 2016 označen za státní svátek. Na Velký pátek se otevírají poklady ve skalách a také památná hora Blaník. Nesmí se pracovat se zemí, například orat, kypřit půdu nebo ji okopávat. Také se nesmí nic půjčovat, prát prádlo, péct a zametat.
Bílá sobota
V tento den se plete pomlázka a barví se vajíčka. Bílá barva symbolizuje čistotu, naději a také nový život. Proto se na Bílou sobotu také bílí a uklízí. V kostelech se nesmí konat mše ani bohoslužby a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Boží hod velikonoční
O Velikonoční neděli se peče mazanec, velikonoční beránek a jidáše, které nesmí chybět v žádné domácnosti.
Velikonoční pondělí
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, která díky tomu zůstanou zdravá a krásná po celý další rok. Děvčata vážou chlapcům na pomlázku barevené pentličky (červená – láska, modrá – naděje, žlutá – odmítnutí, zelená – sympatie). Chlapci zpívají velikonoční koledu a vykoledují si malované vajíčko. Kromě vajíčka se dávají čokolády, bonbóny a dospělým mužům alkohol. Pokud chlapci přijdou koledovat po poledni, dívky je mohou polít vodou stejně tak i na přestupný rok.
pomlázka
Pomlázka je velice důležitou součástí velikonočních oslav. Je tvořena z vrbového proutí, plete se ze tří, čtyř, šesti, osmi, devíti, desíti nebo i dvanácti prutů a zdobí se barevnými mašlemi.
malovaná vajíčka
Malovaná vejce připravují ženy a děvčata. Vejce jsou symbolem nového života a proto jsou na Velikonoční pondělí hlavním darem. Tradiční jsou kraslice malované přírodními barvami a voskem. Vejce se barví i trávou, slupkami od cibule, kurkumou nebo kávou.
jidáše
Po upečení se ještě horké sladké velikonoční pečivo potře rozehřátým medem. Staročeské jidáše nesmí chybět na velikonočním stole. Jidáše se jí samotné s kávou nebo čajem nebo rozkrojené a pomazané medem, máslem či marmeládou.
mazanec
Tradice pečení mazance sahá do 16. století. Jedná se o velikonoční bochník ze sladkého kynutého těsta, před pečením se v něm vykrajuje znamení kříže nebo se zdobí pletencem či mandlemi.
Velikonoční beránek
Velikonoční beránek se peče v litinových nebo keramických formách a nahrazuje starý zvyk, kdy se jedl skutečný beránek. Pocukruje se moučkových cukrem nebo se polévá čokoládou. Jako oči se se používají hrozinky, které se připevní špendlíky.
nádivka
Vůni nádivky si zamilujete. Ať už kopřivové, špenátové, s medvědím česnekem, s uzeným masem či bez. V žádné nádivce nesmí chybět vajíčka a koření. Tradiční slaný pokrm se jí s přáteli a na návštěvách. A v každé domácnosti chutná jinak.
