1.3K
V České republice patří Vánoce a Velikonoce mezi nejdůležitější svátky v křesťanském roce. Je to svátek narození Ježíše Krista.
V průběhu staletí si Češi vytvořili zcela samostatnou formu vánočních svátků se staročeskými zvyky, které se vyznačují specifickým kulturním obsahem, tradicemi, hudbou a rodinou. Přípravy začínají v adventu, tj. čtyři týdny před Vánoci. Advent znamená příchod a jedná se o přísné půstní období, které končí na Štědrý den, poté, co se na obloze objeví první hvězda.
Na stole je vyrobený adventní věnec se čtyřmi svíčkami. Každou adventní neděli se zapaluje jedna svíčka.
4. prosince je den sv. Barbory. Podle legendy uvěznil otec Barboru kvůli křesťanské víře. Barbora je také považována za patronku horníků.
V tento den dívky v České republice utrhnou třešňovou větvičku a dají ji doma do vázy s vodou. Pokud větvička do Vánoc vykvete, tak se dívka příští rok vdá.
Proč mohou andělé létat? Protože život berou s lehkostí. (Chesterton)
5. prosince chodí Mikuláš. Hned po setmění se vydá na svou každoroční obchůzku spolu s čerty a anděly. Ptají se dětí, zda byli hodné. Děti zpívají koledy a slibují, že se příští rok polepší. Mikuláš je obdaruje ovocem, čokoládou a čokoládovým kalendářem, které jim usnadní čekání na Ježíška. Zlobivější děti dostanou brambory a uhlí a ty nejzlobivější děti vezme čert s sebou do pekla.
To by nebyly Vánoce, kdyby nebylo malíře a spisovatele Josefa Lady. Maloval obrázky, ilustroval knihy i noviny a časopisy. Dnes můžeme jeho díla poslat jako vánoční pohlednice.
Vánoční trh v Praze je jedním z nejkrásnějších vánočních trhů v Evropě a také jedním z 10 nejkrásnějších na světě.
Řezbářské výrobky, dřevěné hračky jako Krteček, aromatické svíčky, skleněné ozdoby a porcelán, slámové figurky, pražené horké mandle, kaštany, ovoce v čokoládě, perník, vánoční cukroví se skořicí a anýzem a mnoho dalšího může být skvělým vánočním dárkem.
Vůně svařeného vína, kávy, čaje, grogu, medového vína a slivovice vás bude doprovázet už z pražského hlavního nádraží přes Václavské náměstí až ke Staroměstské radnici. Horké nápoje se rozlévají do skleněných hrnečků s pražskou tématikou.
Zajímavé je, že vánoční trh v Praze končí každoročně až 6. ledna.
Jmelí je rostlina bez kořenů, která roste na stromech v Evropě, Kavkazu, Himalájích a Asii. Jmelí se daruje pro štěstí a z věčné lásky, proto je tato vánoční dekorace zavěšena nade dveře. Kdo pod ním stojí, měl by dostat polibek.
V českých domácnostech kvete nejen vánoční hvězda, ale i vánoční kaktus, který nemá trny, za to se pyšní krásnými květy v barvách od fialové až po světle růžovou. Tato pokojová rostlina nemá ráda prudké slunce, ale miluje světlo.
Na Vánoce se peče 12 druhů vánočního cukroví, protože je 12 měsíců v roce. Vánoční cukroví se peče v dostatečném předstihu, aby bylo opravdu měkké. Mezi vánoční delikatesy patří například vosí hnízda, vanilkové půlměsíce, pusinky, kokosky, sádlovky, linecké, pracny, perníčky.
Vánočka s rozinkami vyžaduje matematické dovednosti, protože se plete minimálně ze sedmi copů. Nakonec se posype moučkovým cukrem.
Staročeský vrkoč je vánoční pečivo, které se dětem dávalo pod stromeček. Zdobí se jablkem a sušeným ovocem a potěší i dnes, protože je to neobyčejný dárek.
Skleněné kuličky a čokoládové kolekce– takto zdobí mnoho rodin vánoční stromeček. Zpočátku bylo zvykem pověsit vánoční stromek za špičku na strop. Vánoční stromeček je symbolem zdraví a životního elánu.
Žádný jiný pohádkový film není tak slavný jako „Tři oříšky pro Popelku“.
Popelce, kterou hrála Libuše Šafránková, bylo 20 let.
Při natáčení byl použit umělý sníh, který byl vyroben z rybí moučky. Natáčelo se ve filmových ateliérech Barrandov a v DEFA ateliérech, dále na zámku Moritzburg a na hradě Švihov.
Film režíroval Václav Vorlíček. Známá je také filmová hudba skladatele Karla Svobody, kterou doprovázel Symfonický orchestr hlavního města Prahy.
Češi rádi důvěřují a mají rádi fiktivní postavy jako například vojáka Švejka, který je vtipný, umí improvizovat a je proti autoritám. Švejka si můžete přečíst nebo se podívat na zfilmovanou verzi, která se vždy objeví v předvánočním čase v televizi.
Na Vánoce 1966 se poprvé objevilo jméno národního hrdiny a mistra improvizace: Járy Cimrmana. Ačkoliv se jedná o fiktivní postavu, vyhrál anketu “Největší Čech”.
Myšlenkou je, že se s Betlémským světlem šíří i mír. Tato iniciativa vznikla roku 1986 a Česká republika se přidala roku 1989.
Betlémské světlo putuje letadlem z Izraele do celého světa. Dojít si pro něj můžete do místního kostela nebo fary. Nezapomeňte si s sebou vzít lampu.
Téměř v každém českém městě je vánoční stromeček s betlémem, u něhož se lidé scházejí.
České vánoční betlémy bývají tradiční s Ježíškem v jesličkách, s Pannou Marií, Josefem a Třemi krály (Kašpar, Melichar, Baltazar).
V Čechách se před Vánoci napočítá až na 2 500 prodejen s kapry. Jsou k dostání na sádkách, ale i v kádích ve městech. Typicky česká Štědrovečerní večeře se skládá z rybí polévky, smaženého kapra a domácího bramborového salátu.
České Vánoce jsou spjaté s tradiční kroupovo-houbovou pochoutkou, která v minulosti nesměla chybět na žádném štědrovečerním stole. Dnes se vrací jako bezmasé jídlob. Připraví se s použitím vepřového sádla, díky kterému získá pokrm jedinečnou chuť a vůni.
Rozdávání vánočních dárků je v České republice staročeskou tradicí.
Vánoční dárky přináší Ježíšek. Zazvoní zvonečkem a děti se rozeběhnou k vánočnímu stromečku. Nikdy Ježíška nezastihnou, ale to nevadí, protože přinesl vánoční dárky.
Ořechové lodičky se dělají z vlašských skořápek. Všichni členové rodiny umístí do své skořápky malou svíčku a rozsvítí jí. Poté spustí svou lodičku do mísy s vodou. Pokud skořápka pěkně plave, bude mít dotyčný dlouhý a zdravý život. Jestliže se skořápka potopí, znamená to smůlu.
Krájení jablka je jedna ze staročeských vánočních tradic.
Jablko nekrájíme klasickým řezem od stopky k bubáku, ale krájíme napříč.
Pokud je jádřinec uprostřed ve tvaru hvězdy, znamená to pro celý rok štěstí a zdraví. Bude-li jádřinec ve tvaru křížku, znamená to příchod smrti.
Svobodné dívky si stoupnou zády ke dveřím a botu hodí za sebe. Pokud se obrátí špička boty k východu, do roka se vdají, směřuje-li ven pata, ještě rok zůstanou doma.
Některé české rodiny zakončují Štědrý večer návštěvou půlnoční mše v místním kostele.
Pro mnoho českých rodin je to den odpočinku a relaxace se slavnostní rodinnou večeří.
25. prosince se chodí na návštěvy. Zpívá se vánoční koleda: „Koleda, koleda Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, pad jsem s ní na ledu. Psi se na mě sběhli, koledu mi snědli. “
Silvestr se slaví s rodinou a přáteli. Během dne se připravují chlebíčky a jednohubky, které se večer jí k pivu a vínu. O půlnoci jsou ve všech městech a vesnicích ohňostroje. Lidé se setkávají na náměstí a na návsi a navzájem si přejí vše nejlepší do Nového roku.
Vánoce už skončily, ale české tradice nikoliv. Je Nový rok a k obědu se podává čočka, aby se u nás drželi peníze.
Důležité je, žádné kuřecí nebo jiné drůbeží maso, protože staročeské přísloví tvrdí, že s drůbeží odletí z domu i štěstí.
Fanfrnoch je staročeský hudební nástroj. Chlapci s ním chodili na Nový rok koledovat a zpívali fanfrnovskou koledu.
zdroj: www.cocechtomuzikant.cz
6. ledna přišli do Betléma Tři králové – Kašpar, Melichar a Baltazar – a přinesli Ježíškovi vzácné dary: zlato, kadidlo a myrhu.
Koledníci převlečení za tři krále zpívají nejčastěji koledu “My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví, vinšujem vám …” a koledují tříkrálovou sbírku.